Dream who never end 1

15. března 2013 v 12:12 | Tsum |  POVÍDKY - na jiné páry

tákže..tahle povídka je zřejmě na normální pár ne na yaoi :D ale beztak ani to nečtěte je to jen kus z mé hlavy :c :DDD (perex)





Sedím akoukám z okna jak se přes paprsky světla odrážejí padající vločky, které ve vzduchu vypadají tak noblesně, ale co potom, když zachvíli zase jen spadnou na zem a už nebudou kousky umírajícího anděla, ale jen částí té špinavé země po které chodí miliony lidí a ani nechápou co je krásou života. Ale vážně, mám otázku. Proč andělé umírají v rukách ďáblů? Proč milujeme když víme, že pak budeme zase trpět? Proč začneme cítit něco k zakázanému ovoci, něco cítit k člověku, který je už dávno oddán někomu jinému?... Nevím. Snad jsem si myslela, že některé lidi to potkat nemůže. Pořád musím myslet na sen co se mi zdál. Bylo to jako. Jako bych potkala své minulé já. Bylo to jako bych žila v jiném světě, v jiné době a přesto všechno ten svět ten sen, ve kterém jsem byla byl tak pravý. cítila jsem to, chci se tam vrátit, pořád to cítím, když sevřu dlaň cítím i tu jeho, když si šáhnu na rty cítím i ty jeho, ltmí polibek, který mi dal řekl "zbohem" a já se probudila. Zvláštní i ten kluk v mém snu, neznám jeho jméno, ale je to jako bych ho znala, jako by tu byl někde blízko, někoho mi stoprocentně připomíná, ale koho?.. Mám hledat? Nebo čekat na noc až padne měsíc a já ho zase uvidím, nebo to zbohem znamelo, že už mě nenaštíví znovu?
_______________________________________________________________________________________


Každý den se teď probouzím, jistě na tom není nic divného, ale...bezdůvodně mé probuzení propukne v pláč, ale dnes to bylo jiné. Znova jsem byla v opuštěném domě, bez oken a se zamklými dveřmi. Jenže tentokrát jsem tam nezůstala a neslyšela zvuky smějících se hlasů, pláče dětí a výkřiky zoufalství, nedržela jsem se za hlavu a nechtěla ať už ten sen skončí. Dnes jsem vstala, přišla ke třem dveřím a poprvé si všimla že je na nich něco napsáno. na prvních bylo "štěstí" na druhých "normální život" a na třetím "utrpení" nevím proč, neváhala jsem a chtěla jsem otevřít utrpení. Otevřela jsem dveře, vešla do nich, ale viděla jsem jen bílo, všude okolo nic jen bílo. Dveře za mnou se zabouchly a už nešli otevřít, tak jsem tedy jen stála a čekala co se bude dít. Po chvíli čekání se přede mnou začala zjevovat jakási postava... Měla bílé vlasy bílé řasy, šaty, boty, plyšového králíčka v rukou ale jediné co bylo divné. Měla fialové oči, které na ní jednoduše upěli. Zeptala jsem se, kdy přijde to utrpení a osoba se začala hlasitě smát. Dívala jsem se na ní pohledem alá čemu se směje? vypadám snad jak přízrak? když se přestala smát omluvila se mi a čekala na mou reakci, sedla jsem si na zem a čekala co mi poví "tak?" zeptala jsem se. "žádné utrpení nepřijde" zachechtala se "Jsi první, vážně se našel první člověk co by si místo štěstí a normálního života vybral utrpení" smála se. Nechápavě jsem se na ní koukala a ona se zarazila "Ne..počkej...nejsi první, vlastně nedávno...Tudy prošel i jeden chlapec.." řekla tak tajemně a podívala se na mě pohledem alá už vím. "Co je, proč se tak koukáš?.." už jsem byla nervní protože jí nechápu. "Ten kluk...viděla jsem tě..v jeho snu.. on..hehe už vím!" zatleskala si a smála se.






tákže..pokračování někdy..nikdy..nevím je to na pííí:DDDDDDDDD
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tayuš Tayuš | Web | 15. března 2013 v 17:11 | Reagovat

...Krásné.. *.*
..Mimochodem božský dess!! *vyrazil jí dech* :3

2 Tsum Tsum | Web | 15. března 2013 v 19:12 | Reagovat

arigatou \(^w^)/

3 Dead Pillow... Dead Pillow... | Web | 16. března 2013 v 15:45 | Reagovat

Oh... fakt super! (^,^) Máš to krásné! :)

4 Saskie Saskie | E-mail | Web | 3. května 2013 v 17:28 | Reagovat

*mrk mrk* to je úžasný *-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Vítej